Pavel Jetenský, účastník Alanova výcviku Tělo, srdce a duše:
Máme dvě děti, které milujeme. S Lenkou si sebe navzájem moc vážíme a náš vztah byl vždycky zaměřený na to, aby se ten druhý měl s námi dobře. Téma žárlivosti se začalo otevírat asi před půl rokem, kdy jsme se přihlásili na tantrický seminář. Lenka se čím dál víc probouzela jako žena a i ostatní muži si toho začali všímat. Nezakazoval jsem jí, aby se s ostatními muži vídala, cítil jsem, že to by nebylo žádné řešení. Ale začal jsem žárlit, nejdřív málo, pak víc a minulý měsíc to dosáhlo do bodu, kdy už to snad víc ani nešlo. Chvíle, kdy Lenka nebyla se mnou a svou pozornost věnovala někomu jinému, byly pro mě peklo. Cítil jsem vztek a sebelítost a do toho moje mysl promýšlela nesmyslné a nefunkční scénáře, jak všechno vyřešit (tzv. “mind fucking”, více o něm se dočtete níže). Ne že by mě už Lenka neměla ráda, ale necítila ke mě vášeň, zatímco k někomu jinému ano. Vlastně ji ke mě necítila celých 15 let, co už jsme spolu…
Ležím v křoví, sám, schoulený, malinkatý, vykřičený a ubrečený. Cítím se hrozně a přeju si přestat existovat, abych žárlivost už dál nemusel cítit. Nevím, kdy a jak, ale postupně začínám chápat… Že žárlivost je přirozená, že se za ní nemusím stydět, ale že se s ní musím naučit pracovat. A taky že je to velký dar, který díky své obrovské nesnesitelné intenzitě mě umožňuje pochopit spoustu problémů. Žárlivost je nepřehlédnutelným impulzem k tomu, zamyslet se nad svým životem. Který vede k pochopení, že problém není ani v Lence, ani v jejím zájmu o druhého muže. Příčina je ve mně a řešení taky tam. O tomto mém poznání je tento článek, který jsem sepsal pro nás všechny chlapy, s velkou nadějí, že nám to třeba ušetří spoustu utrpení. Toho utrpení, které bychom sami způsobovali sobě i svým partnerkám, pokud bychom sklouzli k “mind fucking” strategiím. My muži rádi řešíme problémy rozumem a analýzou situace, nechť je tedy tento článek informačním zdrojem pro zkoumání naší žárlivosti a sebe sama. Sepsány jsou nejen moje zkušenosti, ale i prožitky sdílené ostatními úžasnými chlapy v mužském kruhu na výcviku Alana Lowena “Art of being”. Za vaši podporu v mém hledání vám moc děkuju, Michale, Petere, Mirku i všichni ostatní…
Příčiny žárlivosti
Evolučně je žárlivost zcela pochopitelná. Jeleni v říji bojují proti sokům, lvi odhánějí ostatní samce od “jejich” samic a mají v tom hodně agrese a emocí. Tahle složka žárlivosti – boj o samice a jejich “vlastnictví” – k nám mužům taky neoddělitelně patří. To je ten vnitřní žár se soky hned vypořádat: “Počkej, já ti dám přes držku a ono tě to přejde”. Jenže tenhle model jednání se sice vypořádá s jedním borcem, ale dlouhodobě to situaci neřeší, spíš naopak. Navíc, pokud s ním ani naše partnerka otěhotnět nechce (protože třeba spolu jen chodí na procházky k řece), evolučně už to taky neokecáme.
Hlubší příčina totiž leží někde jinde. Neleží ani v chování partnerky ani “milenců”, se kterými se stýká. Není to ani v tom, že se žena otevírá sexualitě a roste jako osobnost. Pravá příčina je v naší nezdravé závislosti na ženě. Vtipná je i podobnost slov “žárlivost” a “závislost”. Když nám žena dává něco, co si sami neumíme/nechceme/jsme líní dávat, nechceme logicky o ženu přijít a jsme tak na ni závislí. Čím je pro nás hodnota poskytovaná ženou důležitější, tím silnější žárlivost bude, protože můžeme o víc přijít. Tohle jsou 3 stěžejní dary od ženy, na kterých můžeme lpět:
- Pocit, že nejsme sami: Jestliže máme strach ze samoty, partnerka pro nás může být životně důležitá. Třeba pokud jsme měli jako děti strach, že o maminku přijdeme (což odpovídá fyzickému ohrožení našeho života), v naší hlavě je to nastavené tak, že partnerku potřebujeme, abychom přežili.
- Pravidelný sex
- Partnerka nám dělá mámu: Vyhovuje nám, že pere, žehlí, chodí na nákupy, pečuje o nás… Když jsme zranění nebo nemocní, stará se o nás. Utěšuje nás, dává nám podporu, povzbuzuje nás, když se nám nedaří, lituje nás. Také nám dává něhu a mateřsky nás objímá.
Nefunkční modely jednání (“mind fucking”)
Mind fucking (jak to vtipně nazval Alan Lowen) je způsob našeho rozumu, jak se vypořádat s emočními problémy, tedy i se žárlivostí. Spočívá v tom, že vymyslíme nějakou strategii jednání, která zdánlivě povede k vyřešení problému. “Mind fucking” ale neřeší vlastní příčinu – závislost. Pozorně si tyhle strategie mysli pročtěte, možná objevíte, že se nevědomě řídíte některou z nich. Také pozor na to, že naše mysl má úžasnou schopnost věřit, že všechno děláme “pro blaho všech”, i když to tak není.
Snaha ovládat ženu: Můžeme se snažit omezit její kontakty s jinými muži. Budeme kontrolovat, co dělá, kde byla, s kým si píše. Budeme vymýšlet pravidla, jak se má chovat, jak často musíme trávit čas spolu nebo jak často se může stýkat se svým milencem. Nutno dodat, že stanovení posledně zmíněného pravidla nemusí být nutně mind-fucking, ale může jít o zdravé nastavení. To v případě, když jeho cílem je nikoliv ovládat partnerku, ale vytvořit bezpečnější a klidnější prostor pro řešení vlastní závislosti (a třeba zabrání vlastnímu psychickému zhroucení).
- Strhávání její pozornosti na sebe: Snažíme se partnerce zavděčit. Také můžeme vymýšlet společné aktivity, které by se jí mohly líbit. Když nás ty aktivity baví, tak by na tom normálně nebylo nic nezdravého. Ale pozor, nezdravé je to tehdy, pokud nám jde jenom o to si partnerku udržet.
- Odveta: Tyto modely jednání mají za cíl zranit, ublížit a vyvážit tak to utrpení, které se děje nám. Viníkem jsou v našich očích partnerka nebo milenec. Povaha tohoto modelu jednání je útok, agrese. S chlapama jsme si uvědomili, že používáme tyto varianty odvety:
- Vzbuzujeme pocit viny: Můžeme předstírat větší smutek, než ve skutečnosti máme. Zvýrazňujeme jeho projevy (např. významným, hlasitým vzdychnutím při usínání, utrápeným výrazem a okatou skleslostí).
- Přivodíme si nemoc nebo úraz: Ideálně, pokud se to dá nějak narafičit, že za to může nezájem partnerky, aby už to znovu neudělala. Významným bonusem tohoto modelu jednání je fakt, že o nás partnerka bude v nemoci pečovat (jupí) a dostaneme tolik vytouženou pozornost a něhu. Tipnul bych si, že znáte případy, že někdo takhle zůstane v nemoci celý zbytek života.
- Okatě partnerku ignorujeme: Jedeme podle plánu, že jí začneme chybět a ona o nás bude mít zase zájem. Bonusem je to, že máme radost, že jí náš nezájem zraňuje (strategie “to máš za to”, když já jsem tolik trpěl).
- Najdeme si milenku: Tím zdánlivě vyřešíme svůj problém závislosti tím, že přestaneme svou partnerku potřebovat. Staneme se ale zase závislí na jiné ženě, o jejíž osobnost nám ale v podstatě nejde. Podobně jako s ignorováním, je zde ještě bonus “to máš za to”.
- Snažíme se být “lepšími než oni”: Zvenku to bude vypadat, jako že jsme pochopili dar žárlivosti a měníme svůj život k lepšímu. Začneme sportovat, studovat, chodíme do posilovny. Aktivity ale vybíráme podle toho, jaký udělají dojem na partnerku, ne podle toho, po čem sami toužíme.
Funkční model jednání – muž
Je dobré si uvědomit, že žárlivost se bude objevovat pořád, často i zcela iracionálně. Například, když se na večírku budeme bavit s krásnou neznámou ženou, pak na chvíli odejdeme a když se vrátíme, zjistíme, že se objímá s jiným. Co je potřeba se naučit? Co v případech omámení žárlivostí dělat? Musíme vědět, jak pracovat s emocemi, jak pracovat s myslí a hlavně, jak vyřešit vlastní závislost.
Vyventilování emocí
Ani sebesilnější emoce žárlivosti není tak destruktivní, pokud ji co nejdřív vyjádříme, vyventilujeme. A to tak, že nesměrujeme tu destruktivní sílu na živou bytost (typicky partnerku), ale na něco neživého, které to nebolí. Ať už je to smutek, sebelítost, vztek nebo agrese. Na vztek je obecně skvělý něco ničit, lámat, pokud to jde, je léčivý se projevit i zvukem (řevem, hlasitým pláčem). Tohle jsou nástroje, které lze použít:
- Hudba: pokud na něco hrajete nebo rádi zpíváte, můžete svoji bolest vyjádřit hudbou. Ať už je to buben nebo elektrická kytara, má to sílu. V mém případě mě pro vyjádření smutku pomáhala flétna, na kterou jsem v lese hrál tak dlouho, dokud jsem potřeboval. Tóny, které jsem vydával, mě přiváděly k úlevnému pláči.
- Štípání dřeva: Kamarád Ruda objevil dobrý způsob; v lese najděte nějakou kládu a snažte se ji rozmlátit o pařez. Budou vás brnět ruce, budete mlátit jako vzteklí a pokaždé, kdy to zlomíte, se zase kousek vzteku odplaví. Mě zase doma pomohlo rozsekat vánoční stromek na pidi špalíčky sekerou, i když by bylo mnohem jednodušší použít pilku
. - Bušení do polštáře: Polštář má tu výhodu, že se nerozbije a že se u toho taky nezraníte.
- Rozbíjení hurdysek: Další tip z mužského kruhu, jeden děda měl za domem hurdysky (to jsou takové stropní cihly), vždycky když měl vztek, tak je šel rozmlátit. Postupně mu ubývaly, jak stárnul, ale úmyslně si je prý šetřil jako něco “cenného”.
- Meditace třesení + “běsnění”: Nejdřív na nějakou hudbu roztřesete celé svoje tělo, když už máte energii nahromaděnou, tak explodujete v divokým běsnění, tak, jak to vaše tělo a duše potřebuje.
- Bezpodmínečná láska: Jednoho večera ke mě přišlo ještě jedno úžasné uvědomění, jak naložit s mojí láskou, která třeba zůstane neopětovaná. A to že i když už třeba o mě partnerka nebude mít nikdy sebemenší zájem, moji lásku k ní si můžu ponechat jako nějaký drahokam. Když to bude bez té závislosti, tak i v takovém případě můžu vést svůj vlastní, spokojený život. Nemusím na partnerku čekat někde jako pejsek, zda se ke mě náhodou někdy nevrátí.
Ještě jeden zajímavý postřeh. Když jsem si při sdílení postěžoval, že to bohužel nejde dělat, když mám doma děti, Michal na to reagoval: “Ale co blbneš, vždyť jim to můžeš vysvětlit, proč to děláš a ukázat jim to. Řekneš jim, že máš teď vztek a že ho potřebuješ dát ven, aby sis ho nenesl v sobě do druhého dne nebo přes noc. Naučíš je tím něco, co se jim pak v životě bude hodit. A můžou třeba do polštáře bušit s tebou.” Paráda!
Zástava nefunkčního “mind fucking”
Když budeme znát destruktivní princip mind fuckingu, nemusíme se podle něj chovat. Postupně získáme citlivost na ten stav mysli, kdy začíná tenhle hloupý proces. Uvidíme, jak nesmyslé je to, co nám v tu chvíli rozum radí udělat. Když nejsme bdělí, mind fucking může probíhat klidně i celou noc (já třeba kvůli tomu spal jen tři hodiny). Mě pomáhá říct si v duchu v okamžiku, kdy se to nastartovává, “nenene” a většinou to přejde. A když to nepřejde, tak to nechám běžet, jen proces mysli jakoby zdáli pozoruju, ale rozhodně se těmi výplodky neřídím.
Odstranění příčiny žárlivosti = odstranění závislosti
Jaká je příčina vaší závislosti a jak ji odstranit vám neporadím. Já sám to u sebe ještě nemám dořešené. V mém případě to byla touha po něze maminky, po naplnění mojí velké černé nevyhlazené díry. Takhle jsem přistupoval 15 let i k erotice – v kontaktu s ženou jsem jako houba nasával každý něžný dotyk. Ten mi dokazoval, že jsem hodný lásky a že někomu na mě záleží. Pro ženy však role matky vůbec není atraktivní, chtějí chlapa, ne syna. S mojí ženou nám model matka-syn svým způsobem fungoval 15 let. Přišli jsme o sice vášeň, ale Lenka získala možnost mě ovládat, tak jako máma ovládá syna. Já zase získal občas její péči a něhu a zbavil se odpovědnosti za chod domácnosti.
Moje cesta k odstranění závislostí nyní vede skrze mne samotného. Učím se nacházet vlastní matku ve svém srdci, učím se být sám sobě matkou. Takovou, která o mě pečuje a dává mi něhu. Takovou, která o mě pečuje v maličkostech. Chystá mě termosku s čajem, rovná mě polštář, aby se mě dobře leželo nebo sedělo. Záleží jí na tom, co jím a aby mě chutnalo, posílá mě na masáže. Také si začínám uvědomovat, že doteď jsem žil hlavně svojí vazbou na Lenku. Nikdy jsem nevstával dřív než ona, když to nebylo nutné kvůli dětem. Když nebyla doma, často jsem se nudil a zabíjel čas u počítače. Teď začínám žít víc svůj vlastní život, rozvíjet se bez neustálého ohledu na ní. Sepsání tohohle článku je pro mě jedním krokem na mojí cestě nezávislosti. Díky tomu oddělení mám také víc času na sebe, třeba na nádherný výlet po krajině v okolí Sudislavy.
Funkční model jednání – žena
Jak by se měla chovat žena, jejíž partner zrovna prožívá krizi žárlivosti? Která třeba touží po jiném muži nebo chce víc času pro sebe, ale ten doma jí v tom brzdí? Jak má zvládat ten drásající konflikt mezi svojí touhou a obavou, že její muž bude trpět? Jak jsme s Lenkou poznali, je důležité, aby se žena nenechala ve svém rozkvětu zastavit. Pokud by to udělala, stav věcí by zamrznul a nikam se nepohnul třeba dalších 20 let. Ze vztahu nelze dělat vězení, to by vedlo jen k sílící oboustranné frustraci a odporu. Je velice cenné, pokud žena dokáže nebrat projevy mind fucking osobně, i kdyby byly zjevně nelogické a agresivní. S obrovskou úctou a obdivem vzpomínám, jak při jedné procházce na výcviku Lenka trpělivě naslouchala mým nesmyslným teoriím, vycházejícím z mojí nízké energie. Nehodnotila mě, neztotožňovala se s tím, co říkám, ani s mým smutkem, ale vyslechla mě a skutečně mě vnímala v té mojí bolesti. Vše na mě přijímala, nesnažila se mi nijak pomáhat, jen tu byla láskyplně se mnou a pro mě. Kdyby to jenom přetrpěla, ale nevnímala mě, tak by mi to nepomohlo. Tenhle její postoj byl pro mě hodně transformační, sám jsem si začal uvědomovat své nefunkční modely jednání a moje nálada se postupně obrátila o 180 stupňů.
Další věc, co může ještě žena udělat, je dát svému muži přečíst tenhle článek 
O autorovi článku – kdo jsem:
- milující otec dvou dětí
- muž, který objevuje, jaké to je si nenasazovat lví kůži a být tím, čím skutečně je
- člověk, pro nějž je naplňující záchrana přírody na Zemi ve své rozmanitosti a kráse
- citlivá, přemýšlivá duše, schopná s odvahou odkrývat svá vlastní stinná zákoutí